APETIT

28.11.2016

Advent, perníčky a tradiční sliby chyby…

Štítky: , ,

 

Asi tak před měsícem jsem si svatosvatě slíbila, že na Vánoce vlastnoručně upeču tři druhy cukroví a víc ani drobek.

Minulý týden ve čtvrtek jsem na internetu objevila recept na perníčky, které jsem naposledy pekla asi před ,,sto lety“.

Den po té, tedy v pátek ráno mi došlo, že v neděli začíná advent. Stála jsem v pekárně a než na mě přišla řada, pročítala jsem letáky rozvěšené kolem. Jeden s nabídkou upečení vánočního cukroví. Lehce se mi zkroutily zažívací orgány, jelikož dotyčné info ve mně vyvolalo vzpomínku na dávnou vánoční návštěvu kamarádky. Uvařila mi kafe a nabídla cukroví. Kupované…

Cestou do dalšího obchodu jsem z paměti vylovila recept na perníčky a nakoupila potřebné suroviny. Z toho je jasné, že první adventní neděle se nesla v duchu voňavého perníkového koření.

Večer mi to nedalo a zalistovala jsem dalšími recepty, které jsem posbírala v rodině a od kamarádek a kamarádů, nejenom těch v Čechách, ale i ostatních, roztroušených všude možně po světě. S každým receptem mám tak spojenou nějakou vzpomínku, takže upečení takového cukroví je pro mě vlastně srdeční záležitost. A kdy jindy si tyhle věci dopřát, než o adventu. Za dvě hodiny jsem jich napočítala dvanáct, nakonec zredukovala na polovinu, což je pořád o dost víc než na začátku proklamované tři druhy. Dobrovolně přiznávám, že loni u nás probíhalo něco podobného. Z plánů nezbyly, ale naopak plány nabyly dalšími pěti druhy cukroví, ke kterým jsem dva dny před Štědrým dnem přihodila v tom největším shonu ještě dvoje navíc. Ty přivezla na ochutnání sestřenice až z dalekého severu. Voněly mandlemi, brusinkami, rozplývaly se na jazyku jako sníh, takže nešlo odolat. Když se to vezme kolem a kolem, vlastně si ani nepamatuji, kdy jsem tohle svoje předsevzetí o pečení pouhých tří druhů dodržela. Doma tomu říkáme tradiční adventní sliby chyby… 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *