S NADHLEDEM

14.11.2016

Až moc inspirativní žehlení

 

Nesnáším žehlení. Při přešlapování u žehlicího prkna mě totiž napadají lehce morbidní věci, ze kterých se pak v noci málem budím hrůzou. Jako třeba při poslední atace vypraného prádla. Tak to jsem při máchání žehličkou propadla sebezpytování, že bych už konečně měla některé věci dělat jinak. Minimálně proto, že už jsem na ně dospělá… nebo stará…???!!!

Na soupisce zakázaných věcí se tak objevilo například tohle:

  1. Dress code ,,free style“

Takže sbohem džínová bundo a džíny s dírami. Bylo mi s vámi krásně. To nemluvě o úžasné kabele a´la plátěný pytel a vyšlápnutých adidaskách. Na řadě jsou boty od Blahnika, kostým od Cavalliho a kabelka od Vuittona. Holt zatnu zuby, až mě bude kostým škrtit, v lodičkách na 10centimetrovém podpatku budu vyrážet do práce asi tak o dvě hodiny dřív, abych to vůbec ušmajdala a rodina nebude mít k jídlu už ani pečivo. Protože, no uznejte sami, šoupnout do Vuittona pecen chleba je pořádně dekadentní úlet, a to se nedělá…

  1. Emoce

Spolknu jakékoli projevy veselí, lítosti i vzteku, a to jak slovní, tak fyzické. Dušení emocí je sice prý nezdravé a způsobuje vnitřní stres a ten zase pak nemoci, jenže ve svém věku bych už prý neměla radostně poskakovat a vřeštět nad dobrými zprávami, brečet nad rozlitým mlíkem a myslet si, že existuje pan Božský…

  1. Probdělé noci

Přijmu fakt, že doby celonočních tahů jsou ty tam. Teda vlastně i těch, co končí ve 3, ve 2, v 1 ráno… Mimochodem, nechtělo se mi tuhle spát už o půlnoci? Takže příště na firemním či jiném večírku dva drinky a hurá domů. Nebudu já teď vypadat jako suchar? Teda jako dospělej suchar, což je ale zase na druhou stranu lepší než starej…

  1. Husa, kachna, knedlíky a jiné dobroty

Přestanu ignorovat doporučení lékaře, abych se zamyslela nad svým jídelníčkem. Vítej dušená zelenino, tofu, pohanko, sojové mňamky a všelijaké další, zaručeně zdravé potraviny, které údajně moje tělo potřebuje, ale ještě nikdo mi nevysvětlil, proč se na ně neustále tak blbě tváří. Mám se prý těšit na to, jak budu domů chodit klíčovou dírkou. No tak uvidíme…

  1. Naivní představy

Přestanu říkat věci jako: to byl ten Ježíšek ale móóóc hodný, to jsem vůbec nečekala. Obzvlášť když čekala, protože 14 dní před Štědrým dnem jsem si byla dotyčný dárek sama vybrat. S tím souvisí i fakt, že se konečně přestanu snažit partnera změnit k lepšímu a zcela určitě si přestanu myslet, že mi mé okolí bude chtít porozumět. Snaha by totiž měla být na více frontách…

P.S. Vypadá to na ještě jeden bod, do příštího žehlení si raději najmu pomoc, protože ty ,,dospělé boty“ vypadají opravdu nějak moc dospěle… 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *