TRH PÍSMENEK

30.11.2016

Sběratelka parfémů

Nečekejte pouhý svět vůní, ale také silný příběh, který se odehrává v první polovině minulého století. Začíná ve 20. letech v New Yorku a uzavírá se na konci 50. let v Paříži.

Dvě hlavní hrdinky Eva a Grace. První žije v Paříži, druhá v Londýně. Přesto se jejich cesty protnou. Jakým směrem se bude děj ubírat, je poměrně předvídatelné. Ovšem jenom na první pohled. To, co je podstatné, tepe pod povrchem. Stránku po stránce odhalujete tajemství, která se nějak jeví, ale ve skutečnosti jsou mnohem složitější, komplexnější a vlastně úplně jiná.

Do života obou žen významně zasahují i vedlejší postavy, které mnohdy manipulují svým okolím jak figurkami na šachovnici. Jenže i ony dostanou v partii šachu s osudem svůj mat. Otázkou zůstává, čí vlastně byl šach…

Možná se právě ptáte, a kde jsou parfémy. Dá se říci, že se jejich vůně prolínají příběhem jak dlouhá červená nit. Zpočátku voní poněkud neotesaně, nicméně jejich tvůrci je časem vybrousí k dokonalosti, tak nějak se mění i Eva a Grace.

Nečekejte prvoplánovitý román o lásce, i když i ta se v něm v různých podobách najde. Je to příběh, který mohl napsat sám život. Sny, naděje, touhy, ztráty, ale také nové šance několika lidí. To vše na pozadí historických událostí, které hýbaly nejenom Amerikou, ale především Evropou.

Až budete číst Sběratelku parfémů, nedělejte to v tramvaji, autobuse, ve vlaku nebo při vaření. Zaručeně totiž přejedete cílovou stanici, případně všechno spálíte. A nečtěte si ji ani před spaním. Vtáhne vás totiž mezi řádky tak, že nebudete chtít se čtením skončit, takže se vlastně, jako já, nevyspíte. A až dojdete na konec, budete o ní ještě hodně dlouho přemýšlet…

Díky za Sběratelku parfémů vydavatelství Metafora.

A malá ukázka na závěr:

Madam vzala lahvičku označenou nápisem La Première. Velmi jemně vyndala zátku a přidržela si lahvičku pod nosem. Zavřela oči a vdechla.

Podala lahvičku Grace.

Ta nesměle, bázlivě také přičichla.

Ucítila opojnou sytou vůni. Nejdříve se v ní rozvinul téměř omamný květinový a ovocný buket, jen slabě podbarvený smyslným pižmem s téměř prašným podtónem. Ale pak se vynořila ostrost, krásná, ledová, nečekaná. V bohatém složení vůně bylo něco téměř drtivého, čistá a nespoutaná erotika, která se šířila jako vlna za vlnou kontrastních tónů.

,,Tento je květinový, zemitý, převládá v něm čistá a jemná vůně aldehydového vosku a květin,“ vysvětlovala madam. ,,A pak pod ní vytane závan divokých, neslušných esencí. Pod čistým, nevinným povrchem se skrývá něco živočišného. Nechybí tu skrytý motiv.“

Grace jen bezradně hleděla. Madam mluvila řečí, které naprosto nerozuměla. ,,Prosím?“

Madam Zed se na ni podívala: ,,Toto je, paní Munroeová, vůně opojení a touhy. Parfém svádění.“

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *